27.07.2016
Titulní strana  |  Zprávy  |  Politika  |  Byznys  |  Regiony  |  Komentáře  |  Exkluzivně  |  Sport

Vodárenský problém SVS aneb jak zajistit vodu bez vody

Vodárenský problém SVS aneb jak zajistit vodu bez vody
Povrchový důl Turów
Povrchový důl Turów leží na polském území v jihovýchodní části žitavské pánve v povodí Lužické Nisy a Olešky. Hnědé uhlí s vysokým obsahem síry slouží především pro provoz nedaleké elektrárny, jež ... 
2.březen 2016 - 10:00

V současnosti se důl rozkládá na celkové ploše 45 km2. Těží se dvě sloje, př ičemž průměrná hloubka dolu je 225 metrů. Předpokládá se posun těžby k jihovýchodu, kde jsou již prováděny skrývkové práce. Ve výhledu se předpokládá další prohloubení dolu o cca 60 – 80 metrů až na kótu cca -30 m n. m..

… a postižená lokalita na české straně

Důlní činností postižená území jsou na českém území vymezena jižním okrajem Žitavské kotliny, jejíž česká část je označována jako Hrádecká pánev. V zájmové oblasti se nacházejí města Chrastava a Hrádek nad Nisou. V minulosti byly podzemní vody z této lokality drénovány Oldřichovským potokem, což se razantně změnilo těžební činností dolu Turow, jehož těžební jáma již v 80. letech změnila směr proudění podzemních vod. Vlivem masivního čerpání důlních vod došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody na ploše až 40 km2. Maximální poklesy hladiny v české části Žitavské kotliny dosahují 50 až 60 metrů. S plánovaným postupem těžby v Turowě směrem ke státním hranicím reálně hrozí další poklesy hladiny podzemní vody, což na české straně nejdříve ovlivní jímací území Uhelná, zásobující Hrádecko pitnou vodou.

Studie SVS k dopadům rozšíření těžby

Severočeská vodárenská společnost (SVS) pozorně sleduje okolní dění, které se může jakkoliv dotknout podmínek plnění její role při zásobování obyvatel severních Čech pitnou vodou a odváděním a čištěním vod odpadních. Nechala proto zpracovat studii, která vyhodnocuje dostupné informace a posuzuje vliv plánovaného rozšíření těžby dolu Turów na vodohospodářskou infrastrukturu v postižené lokalitě v regionu působnosti SVS. Definuje riziková místa v systému zásobení vodou a likvidace odpadních vod a navrhuje nápravná opatření, včetně posouzení finančních, časových a technických nároků na jejich realizaci.

„Protože nejsou k dispozici oficiální podklady z polské strany o rozsahu rozšíření a konečné hloubce dolu, je pravděpodobný rozsah důlní činností ovlivňovaného území vyjádřen pomocí tří zatěžovacích stavů, kdy celkové velikosti do budoucna postižené lokality vycházejí z údajů o historickém postupu těžby. Podle toho se liší míra výpadků individuálních zdrojů pitné vody a výpadků zdrojů místních vodovodů nepřipojených na oblastní vodovod“, upřesňuje Ing. Bronislav Špičák, generální ředitel SVS.

Úbytek vodních zdrojů

Převážná část lokality Chrastava - Hrádek nad Nisou je napojena na oblastní vodovod Liberec - Jablonec n. Nisou. Pro zásobování obyvatel pitnou vodou jsou využívány místní zdroje, přičemž jejich kapacita je doplňována odběrem vody z oblastního vodovodu. V současnosti nejvýznamnějším místním zdrojem vody pro Hrádek nad Nisou je „Uhelná“, ležící v těsné blízkosti česko-polské státní hranice, který tvoří asi čtvrtinu z celkové výroby vody pro pokrytí potřeby ve skupinovém vodovodu Hrádek – Bílý Kostel – Chotyně. Druhým významným zdrojem pitné vody pro Hrádek n. N. je zdroj Pekařka - velká.

Co se týče zdrojů vody, tak v rámci zatěžovacího stavu I je ve studii uvažováno s výpadkem zdrojů, které jsou v těsné blízkosti povrchového dolu Turów: Hrádek nad Nisou, Grabštejn, Václavice a Horní Vítkov. Součástí opatření je připojení všech obyvatel na skupinový vodovod Chrastava – Hrádek n. Nisou. V důsledku připojení nových obyvatel dojde ke zvýšení potřeby vody. Kromě toho dojde k výpadku zdroje Uhelná a tím k prohloubení deficitu místních zdrojů pro pokrytí potřeby vody na Hrádecku.

V rámci zatěžovacího stavu II je uvažováno s rozšířením důlní činnosti, které se projeví výpadkem zdrojů na území severně od toku Lužické Nisy, kde východní hranici postiženého území tvoří povodí Vítkovského potoka. Do zasaženého území spadá vodní zdroj Pekařka - velká. Dojde k výraznějšímu prohloubení deficitu místních zdrojů pro pokrytí potřeby vody na Hrádecku, čímž vyvstane nutnost výstavby v podstatě nové úpravny vody v Machníně, a zároveň dojde i ke změně ve způsobu distribuce vody ve vodárenském systému. V rámci zatěžovacího stavu III nedojde oproti zatěžovacím stavům I a II k výraznému navýšení potřeby vody, ale k další změně ve způsobu distribuce vody v systému.

Problémy s vypouštěním odpadních vod

Ovlivnění českého území těžební činností v Turowě se netýká pouze poklesů hladiny podzemní vody, nýbrž celého vodního režimu v jeho širokém okolí, a to včetně vodnosti (průtoku) některých povrchových toků. Nejvíce je ovlivněn hraniční tok Lubota - Oldřichovský potok, který je v důsledku důlního čerpání po většinu roku suchý, tj. není dodržen ani minimální hygienický průtok. Ovlivněn je ale i Václavický potok. V čem je problém? Podle platné legislativy všechna vypouštění odpadních vod do vod povrchových musí být regulována. Základním podkladem pro stanovování limitů pro povolené vypouštění je stav vody ve vodním toku, a to nejen ve vodním útvaru, do kterého k vypouštění dochází, ale i ve vodních útvarech následujících dále v povodí.

Co v tomto ohledu tedy přinesou následky plánovaného rozšíření těžby v Turowě? Konec fungování stávajících domovních čistíren odpadních vod (ČOV) pro vlastníky nemovitostí na české straně hranice v postižené lokalitě. Alternativním řešením je jejich náhrada bezodtokovými jímkami s vyvážením na ČOV Chrastava, resp. ČOV Hrádek n. Nisou. S ohledem na ekonomiku takového provozu pro vlastníky nemovitostí a na zvýšené zatížení životního prostředí dopravou však takové řešení není žádoucí. Bude proto zapotřebí zajistit odkanalizování obcí v postižené lokalitě a adekvátní navýšení výkonu spádových čistíren odpadních vod. Hlavním opatřením v rámci systému likvidace odpadních vod v postiženém regionu proto bude jejich čištění a vypouštění do dostatečně vodného toku v dané lokalitě – do Lužické Nisy - jejíž vodnost je dostatečná pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z čistíren odpadních vod.

Odhad investic v regionu SVS

Studie SVS sumarizuje odhad investičních nákladů na realizaci technických opatření v oblasti pitné vody pro zatěžovací stav I a II na 269 milionů korun, pro zatěžovací stav III na 400 milionů korun. Dojde totiž nejenom k výraznému navýšení požadavku na výkon zdroje úpravny vody Machnín, ale bude to znamenat v podstatě potřebu výstavby nové úpravny vody, a zároveň bude muset dojít i k opatřením na stávajících rozváděcích sítích, která spočívají v připojení místních částí Horní a Dolní Sedlo, Dolní Suchá a Panenská Hůrka na oblastní vodovod. K tomu připočtěme investiční náklady na odkanalizování obcí Horní Vítkov, Václavice, Grabštejn a Oldřichov na Hranicích, včetně zkapacitnění čistíren odpadních vod Chrastava a Hrádek nad Nisou, což je dalších 355 milionů korun. Jen v regionu působnosti SVS tedy při krajně nepříznivé variantě vývoje těžby v Turowě vycházejí požadavky na investice k zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod až na 755 milionů korun.

Kromě SVS řeší problém s mizející spodní vodou také Frýdlantská vodárenská společnost (FVS) působící ve Frýdlantském výběžku. V krajní variantě se zde uvažuje i o přivedení surové vody z druhé strany Jizerských hor, z vodních nádrží Josefův Důl a Souš. Ty nyní zásobují města Liberec, Jablonec nad Nisou a region východně od Jablonce. Odvádění surové vody z obou nádrží by si proto vyžádalo jak realizaci opatření k posílení přítoku do nádrží, tak samozřejmě další dostavby vodovodní sítě, např. pro připojení Jablonce na úpravnu vody Bedřichov (zásobenou z vodní nádrže Josefův Důl) a výstavby vodovodních přivaděčů na Frýdlantsko. Také tyto investice vyvolané těžbou na polské straně dosáhnou obrovského objemu.

Kdo to zaplatí?

Realizaci uvedených potřebných opatření na vodárenských sítích a dalších zařízeních bude velice obtížná, ať z hlediska majetkoprávního projednání nebo z hlediska časových nároků na přípravu a samotnou výstavbu. I při optimistickém výhledu může trvat dokončení až sedm let. S ohledem na to je žádoucí bezodkladné zahájení přípravných a projekčních prací.  S tím se však pojí základní otázka: Kdo to všechno zaplatí?

Finanční dopad ve výši 755 mil Kč totiž není jen problém SVS, naše společnost bude muset řešit problém tam, kde v současné době zajišťuje zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod, avšak v těch místech, kde je v současné době individuální zásobování (studny) a likvidace splašků (žumpy, septiky), tam se problém týká vlastníků nemovitostí, kteří se nicméně dle očekávání obrátí na své starosty, kteří – coby naši akcionáři – půjdou hledat pomoc k nám.

Nelze čekat, že by to snad finančně mohla zvládnout Severočeská vodárenská společnost. A hlavně, proč by měla?!Není přeci původcem hrozící nepříznivé situace. Pro financování případných opatření v souvislosti s Turowem je proto nutné využít jiný, adekvátní způsob.

Ing. Bronislav Špičák, dodává: „ Rozhodně nedopustíme, aby tíhu finančních dopadů problému s dolem Turów, který není zapříčiněn českou stranou, nesli v ceně vody naši odběratelé, obyvatelé severních Čech, když je tu pádný důvod pro kompenzace ze strany původce problému. Vzhledem k prokázanému vlivu důlní činnosti na podzemní a povrchové vody je nutné včasné projednání, a to na nejvyšší úrovni, aby poskytnutí takové kompenzace bylo zajištěno, proto jsme již seznámili příslušná ministerstva se závěry naší studie.“

Pro uplatnění nároku lze totiž vycházet z uzavřené „Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství“, jež zohledňuje ochranu vod před znečištěním, ochranu jakosti a množství vod a ochranu před povodněmi. A protože by se eventuální spor na mezinárodní úrovni mohl řešit zdlouhavě, bylo by žádoucí, aby finanční dopady realizace nezbytných opatření prozatím nesl český stát.

(red,libereckenovinky.cz,SVS,foto:Anna Uciechowska)


Dny lidové architektury přiblížily lidové stavby Libereckého kraje

Dny lidové architektury přiblížily lidové stavby Libereckého kraje
Vesnické stavby pro Liberecký kraj se o uplynulém víkendu 23. – 24. července otevřely veřejnosti.

Eurozámků pro hůře pohyblivé přibude. Kraj na ně dá 80 tisíc

Eurozámků pro hůře pohyblivé přibude. Kraj na ně dá 80 tisíc
Přidělení dalších 80 tisíc korun na projekt „Euroklíč v Libereckém kraji 2016“ schválili krajští radní.

V Libereckém kraji láká nejvíce Máchovo jezero

V Libereckém kraji láká nejvíce Máchovo jezero
Díky plánovači výletů získají lidé výletní okruh s místy, která stojí za to vidět. Výlet se po výběru startovací polohy na mapě vytvoří na jakémkoliv místě v ČR, tedy i v Kryštofově Údolí.

Při otáčení na silnici zranil motorkáře

Při otáčení na silnici zranil motorkáře
Českolipští policisté vyšetřují střet osobního vozidla, ketré se otáčelo do protisměru, s motorkou. 

Potřeba obnovy majetku SVS a finanční zdroje – nůžky se rozvírají

Potřeba obnovy majetku SVS a finanční zdroje – nůžky se rozvírají
Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) je na území Ústeckého a podstatné části Libereckého kraje, kde žije přes 1,1 milionu obyvatel, vlastníkem vodovodů, kanalizací a dalších zařízení vodohospodářské infrastruktury.
 
Titulní strana  |  Zprávy  |  Politika  |  Byznys  |  Regiony  |  Komentáře  |  Exkluzivně  |  Sport
Regiony:
















Nahoru
© REGIONÁLNÍ NOVINKY, a.s. | Zobrazit klasicky